Jako národ si stále udržujeme celosvětové prvenství v konzumaci piva. Ačkoliv loni v České republice klesla spotřeba piva na osobu o pět litrů, tak není nouze o nové pivní výzvy, které mají na svědomí především malé řemeslné pivovary. Počet minipivovarů loni vzrostl zhruba o 50 a celkový počet pak překročil hranici 400 pivovarů. V průměru se tak přibližně každý týden objevil jeden nový pivovar. Produkce minipivovarů tvoří však pouze dvě a půl procenta českého trhu se zlatavým mokem. I tak se z minipivovarů stávají vyhledávané turistické cíle.
Pivní turistika na vzestupu
Minipivovary se za posledních pět let staly fenoménem. Třeba v Královehradeckém a Pardubickém kraji je 28 regionálních pivovarů natolik zásadních, že získaly svůj samostatný web i speciální tištěnou mapu. V Krkonoších pak funguje šest minipivovarů, některé z nich přímo na horských boudách a spojuje je speciální pivní stezka. Raritou je ten na Luční boudě (1410 m n. m.), který je nejvýše položeným pivovarem u nás. Na pivně laděné výlety mohou vyrazit zájemci také na Šumavě, kde můžete návštěvu pivovaru spojit například s velmi oblíbenou a hojně navštěvovanou Stezkou korunami stromů na Lipně. Největší koncentrace minipivovarů je stabilně v Praze a Středočeském kraji. Zajímavostí je, že velkém počtu se nové pivovary otvírají též na jižní Moravě, která je charakteristická spíše vinařskou turistikou.
Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale také na vesnicích. Díky nově vznikajícím pivním stezkám přinášejí život do regionů, které nejsou atraktivní natolik, aby dokázali oslovit zájemce o běžnou turistiku. A v neposlední řadě, minipivovarům vděčíme za dnešní renesanci českého piva a pivovarnictví. Malé pivovary výborně doplňují pivní trh a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region. Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že třetina turistů vyhledává destinace s malými pivovary jako cíl výletu nebo místo pro trávení dovolené. Každý pátý turista si pak pivo spojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.
Prolínání světů
Dříve velké pivovary na ty řemeslné pohlížely jako na krátkodobý trend, který si možná dokáže získat lokální oblibu, ale co se týká podílu na trhu, zůstane jen minoritou. Postupem času, ale i velcí hráči na trhu jako jsou Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar pochopili, že svou arogancí přichází o část zisků a rozhodli se s řemeslnými pivovary navázat spolupráci. Jako první se touto cestou vydal národní podnik Budějovický Budvar, který na svá výčepní zařízení vpustil sokolovský minipivovar Permon. Budvar si chce touto cestou ověřit, jak bude kooperace s vybranými řemeslnými pivovary do budoucna fungovat.
To Plzeňský Prazdroj nejprve spustil po vzoru skupiny Lobkowicz nabídku pivních speciálů pro každý měsíc v roce. V případě Prazdroje se jednalo o program Volba sládků. Pivovary ze skupiny Lobkowicz pak zákazníkům nabídli program s názvem Cesta pivních znalců. Hlavně v případě Prazdoje se jedná o poměrně úspěšný projekt. Jelikož díky Volbě sládků se do 30% podniků zákazníci vracejí častěji a 33% provozů deklaruje zvýšení tržeb. Téměř polovina provozů vnímá tento program jako silnou konkurenční výhodu a 87% z nich má v plánu s nabídkou speciálních piv pokračovat. Dříve platilo, že všechna speciální piva uvařená v rámci těchto programů pocházela výhradně z produkce pivovarů patřících pod Prazdroj, potažmo Lobkowicz. Ale i to se rozhodl Plzeňský Prazdroj částečně změnit a na listopad si pro zákazníky připravil pivní speciál nazvaný První. Jedná se totiž o první várku, kterou Plzeňský Prazdroj uvařil ve spolupráci s pivovarem Matuška. Ten je všeobecně považován za jeden z nejlepších řemeslných pivovarů v České republice.
Další zajímavou informací je rostoucí podíl piva stáčeného do plechu. Plechovky na rekordní úroveň vytáhl právě Prazdroj, který ovládá 45% produkce v Česku. Konkrétní čísla tají, ale evidentně jako jediný z velkých výrobců, kteří uvádějí na trh současně plech i PET obal, dodal loni výrazně víc piva v plechu než v plastu. V loňském roce totiž Prazdroj prodal na tuzemském trhu téměř tři krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá spíše jako ekonomické balení. Podle informací z Českého svazu pivovarů a sladoven dosáhl podíl piva stáčeného do plechu na hodnotu 12,7 % z celkové produkce. Piva v plastu dosáhla na 10% z celkové produkce. Ještě rok předtím bylo pořadí obrácené. Největší vliv na tuto změnu má export, jelikož o pivo v plastu není v zahraničí zájem. Plech je světový trend, který roste také u nás. Výhodou plechovek je jejich lehkost, která umožňuje pivovarům úspory při dopravě. Jde o praktický obal, pivo se v něm rychle vychladí a je skladnější. Navíc je vhodnější i pro marketingové účely pivovarů.
Nealkoholické pivo je v kurzu
Před třemi lety bylo osm z deseti prodaných ovocných piv alkoholických, v současnosti je 70% nealkoholických. Nejrychleji z pivního maloobchodního trhu rostle právě podíl ovocného piva neboli radlerů, podobný trend je patrný i na Slovensku. Za růstem pivních mixů však stojí pouze nealkoholické verze, zatímco alkoholické radlery zažívají výrazné ztráty. Vše je dáno tím, že zákazníci žádají pestrost chutí a touží po zdravějším způsobu života. Ze stejných důvodů výrobce ciderů F. H. Prager, uvedl minulý rok na trh variantu svých svrchně kvašených nealkoholických piv typu IPA, Ale a Stout, pod novou značkou nazvanou Illegal Brewery.
Pivo pro celiaky
Podobnou cestou se vydal také řemeslný pivovar Clock. Ten nedávno pro změnu uvařil první české svrchně kvašené pivo vhodné pro celiaky. Určitě se mezi lidmi se sníženou tolerancí na lepek najdou tací, kteří rádi ochutnají zajímavé pivo z produkce malého pivovaru. Před několika týdny proběhla distribuce první várky a díky pozitivním ohlasům se v pivovaru rozhodli, tento pivní styl zařadit do jejich pravidelné produkce. Clock a jejich pivo s názvem Prototype chmelené chmelem Mosaic, tak na trhu doplní spodně kvašená piva pro celiaky, jako jsou Celia z Žateckého pivovaru nebo bezlepková piva z pivovarů Ferdinand a Bernard.
