Jako spousta uživatelů internetu jsem se i já rozhodl na základě současného dění ve světě bojkotovat sociální síť X vlastněnou manipulátorem a cenzorem Elonem Muskem. Již dříve jsem psal o tom, jak jsem přestal používat Google a rozhodl se využívat svobodnější alternativy. Jak všichni víme oligarchie vede k velké koncentraci bohatství a moci v rukou malé skupiny lidí, což prohlubuje sociální a ekonomickou nerovnost. Oligarchie navíc může omezovat demokracii tím, že ovlivňuje volby, média a veřejné mínění.
Technologická oligarchie je termín používaný k popisu koncentrace moci v rukou několika velkých technologických společností. Tyto společnosti jako Google, Amazon, Facebook nebo Apple ovládají většinu digitálního prostoru. Od vyhledávačů a sociálních médií až po cloudové služby a mobilní operační systémy. Tato koncentrace moci jim dává obrovský vliv nad životy obyčejných lidí a jejich přístupu k informacím. V poslední době jsme svědky znepokojivého trendu, kdy technologičtí miliardáři stále více zasahují do fungování médií a sociálních sítí. Tyto zásahy mají významný dopad na svobodu slova a nezávislost médií.
Fintechový sektor se neustále vyvíjí a Evropa se může stát klíčovým hráčem v budoucnosti tohoto oboru. Zatímco americké a čínské společnosti dominují globálnímu trhu, tak Evropa nabízí jedinečné alternativy, které se zaměřují na inovace, bezpečnost a soukromí. Pojďme se tedy společně podívat na některé z nejzajímavějších alternativ, které nám mohou nabídnout větší svobodu a bezpečí díky své otevřenosti a decentralizaci.
Operační systémy
V případě operačních systémů pro osobní počítače je situace poměrně jednoduchá. Jedinou alternativou americkým společnostem jako Microsoft, Google nebo Apple je operační systém Linux a jeho evropské distribuce. Nejznámější a nejstarší evropskou distribucí je původem francouzský Debian, na kterém vývojáři vybudovali i velmi populární distribuci Ubuntu. Debian pohání také operační systém Tails (The Amnestic Incognito Live System), který se zaměřuje se na bezpečnost, soukromí a anonymitu. Všechna připojení probíhají přes Tor a tím se blokuje veškeré neanonymní připojení. Systém je navržený pro live bootování, a tudíž nezanechá žádné digitální stopy na hostitelském zařízení.
Jistou alternativou může být i operační systém PureOS na jehož vývoji se podílí americká společnost Purism. Ta pod značkou Librem nabízí hardwarově zabezpečená zařízení jako jsou osobní počítače, notebooky, tablety nebo mobilní telefony. Podobnou cestou se vydala i francouzská firma Murena, která nabízí tablety a mobilní telefony s operačním systémem /e/OS vycházejícího ze systému Android. Výhodou je úplná absence služeb od společnosti Google. Murena nahradila obchod Google Play vlastním obchodem, který hodnotí bezpečnost všech aplikací podle toho, jak moc daný software zasahuje do vašeho soukromí. Jako příklad může posloužit například aplikace TikTok, kterou sice můžete nainstalovat, ale předem dostanete varován, že mnoho vašich citlivých dat může skončit u čínské společnosti. Murena a jejich /e/OS vycházejí z operačního systému LineageOS.
Další evropskou alternativou může být finská firma Jolla. Ta nabízí svůj operační systém SailfishOS na vlastních zařízeních a také na licencovaných telefonech značky Sony. Nadšená komunita uživatelů a vývojářů pak instalovala tento operační systém na zařízení většiny výrobců mobilních telefonů. Google free telefony s operačním systémem VollaOS (Android) nebo Ubuntu Touch (Linux) můžete zakoupit také u německého prodejce Volla Systeme.
Internetové vyhledávače
Nejznámější evropskou alternativou Google vyhledávání bude nejspíš nizozemský vyhledávač Startpage. Dalším milým překvapením z pohledu kvality vyhledávání a bezpečnosti je francouzský vyhledávač Qwant. Spoustu uživatelů jistě potěší ekologicky zaměřený německý vyhledávač Ecosia, který věnuje 80 % firemních zisků na opětovné zalesňování naší planety. Informace na webu tvrdí, že v průměru stačí na zasazení jednoho stromu asi 45 vyhledaných slov. Celou službu navíc pohání zelená energie z vlastní solární elektrárny. Pokud chcete lépe filtrovat nevhodný obsah, tak může být ideální volbou vyhledávač Swisscows ze Švýcarska. Ten se zaměřuje především na ochranu soukromí a bezpečnost rodinných příslušníků včetně dětí.
Nevýhodou všech zmíněných vyhledávačů je to, že používají vyhledávací engine velkých amerických společností jako jsou Google nebo Microsoft. Vlastní vyhledávací algoritmy a indexy má například český vyhledávač Seznam, který je ovšem stejně jako Google primárně zaměřen na zisk a ochrana uživatelských dat je mu víceméně ukradena. Lepší volbou bezesporu bude britský vyhledávač Mojeek, který má vlastní search engine nebo německý vyhledávač GOOD, který sice používá engine americké společnosti Brave, ale ta se poměrně zásadně angažuje v ochraně soukromí uživatelů. Navíc každým vyhledáváním podporujete projekty, které svými řešeními pozitivně mění svět.
Internetové prohlížeče
Nejznámějším evropským internetovým prohlížečem byla zcela určitě Opera. Dnes ji bohužel vlastní čínská společnost Kunlun, což vyvolává určité obavy spojené s ochranou soukromí uživatelů. Ačkoli Opera stále sídlí v Norsku, některé její služby jako Opera VPN nebo Opera Mini zpracovávají data na čínských serverech.
Naštěstí její spoluzakladatel Jon Stephenson von Tetzchner po odchodu z Opery založil v Norsku vlastní firmu Vivaldi Technologies, která vyvíjí vlastní internetový prohlížeč Vivaldi, na jehož vývoji se podílejí také čeští vývojáři. Další bezpečný open-source prohlížeč s početnou evropskou komunitou vývojářů je LibreWolf. Ten patří společně s prohlížeči Tor a Brave k nejbezpečnějším internetovým prohlížečům na světě. Jistou alternativou může být i německý prohlížeč Iridium Browser.
E-mailové služby
V tomto sektoru Evropa nabízí nepřeberné množství kvalitních poskytovatelů e-mailových služeb. Mezi nejzajímavější a nejbezpečnější poskytovatele bezpochyby patří belgická služba Mailfence založená na standardu OpenPGP, která poskytuje šifrování a digitální podpisy. Výhodou je integrovaný kalendář a možnost práce s dokumenty.
Další hvězdou mezi poskytovateli šifrovaných e-mailových služeb je švýcarský Proton, který kromě zabezpečeného e-mailu nabízí též šifrovaný kalendář, správce hesel, kryptopeněženku zaměřenou na Bitcoin, zabezpečené datové uložiště nebo službu VPN, což ve finále tvoří skvělý a vysoce funkční ekosystém.
Velmi oblíbenou volbou mezi poskytovateli e-mailových služeb je Tutanota. Tato německá společnost se zaměřuje především na soukromí a bezpečnost svých uživatelů. Těm nabízí end-to-end šifrování nejen pro e-maily, ale také pro kalendáře a kontakty. Její open-source platforma zajišťuje transparentnost a důvěryhodnost. Tutanota je navíc ekologicky šetrná, protože běží ze 100% na obnovitelné energii.
Komunikační aplikace
V rámci komunikace nabízí Evropa hned několik zajímavých aplikací. Velmi oblíbená je švýcarská Threema, která se zaměřuje na soukromí a bezpečnost. Používá end-to-end šifrování pro všechny zprávy, hovory a sdílené soubory a vyžaduje minimální množství osobních údajů. Systém identifikuje uživatele pomocí náhodně generovaných ID, nikoli telefonními čísly nebo e-mailovými adresami. Aplikace je sice placená, ale vyznačuje se vysokou spolehlivostí a nabízí velkou míru zabezpečení soukromí.
Další známou komunikační aplikací původem ze Švýcarska je Wire. Tato komunikační aplikace zaměřená na soukromí a bezpečnost opět nabízí end-to-end šifrování pro zprávy, hovory a sdílené soubory. Aplikace je multiplatformní a je dostupná pro různé operační systémy. Wire je open-source a podporuje skupinové chaty, hovory nebo sdílení souborů.
Velmi podobnou aplikací jako Wire je britský Element využívající protokol Matrix. Důležitou vlastností je, že umožňuje uživatelům vybrat si server, ke kterému se připojí, což zvyšuje kontrolu nad uživatelskými daty. Element je multiplatformní open-source, takže je dostupný pro různé operační systémy a zařízení.
Ze Spojeného království pochází též multiplatformní komunikátor Session. Ten na rozdíl od tradičních aplikací nepoužívá k identifikaci uživatelů telefonní čísla ani e-mailové adresy. Místo toho využívá decentralizovanou síť serverů a end-to-end šifrování, což ztěžuje sledování komunikace.
Umělá inteligence a virtuální asistenti
Umělá inteligence se stala jedním z nejvýznamnějších globálních trendů současnosti, který zásadně ovlivňuje ekonomiku, průmysl i náš každodenní život. Technologičtí giganti jako OpenAI, Google, Microsoft nebo čínské Baidu a Tencent investují miliardy dolarů do vývoje stále pokročilejších modelů, které dokážou analyzovat obrovské množství dat, automatizovat procesy a zlepšovat lidské rozhodování. S tím však přicházejí i výzvy, včetně regulace, etiky a dopadu na pracovní trh, kdy se mnohá povolání mění nebo zanikají. Globální závod v oblasti AI také odráží geopolitické ambice jednotlivých zemí a regionů, což má v některých případech za následek cenzuru nebo šíření dezinformací a propagandy.
Autoritářské režimy i soukromé společnosti využívají AI k monitorování obsahu, filtrování informací a potlačování nepohodlných názorů. Pokročilé algoritmy dokážou detekovat a odstraňovat určité politické postoje, což vede k obavám o svobodu slova a otevřenost digitálního prostoru. Jako příklad můžeme uvést čínský projekt DeepSeek, který záměrně zkresluje nebo cenzuruje některé historické události a snaží se vylepšovat mínění svých uživatelů o Číně a jejím režimu. Nezodpovězenou otázkou zůstává také bezpečnost uživatelských dat. Dalším známým AI modelem, který podléhá manipulacím a cenzuře ze strany svého majitele je Grok, jenž je součástí sociální sítě X (dříve Twitter) Elona Muska.
Bezpečnější alternativu nabízí Evropa, která se snaží prosazovat regulaci a etické normy prostřednictvím iniciativy AI Act. Evropské modely představují významné hráče v globální konkurenci umělé inteligence, kde dominují americké a čínské společnosti. Aleph Alpha sídlící v Německu se zaměřuje na vývoj velkých jazykových modelů s důrazem na transparentnost, bezpečnost a vysvětlitelnost rozhodování, což je klíčové pro nasazení v citlivých oblastech, jako je státní správa nebo obrana. Společnost klade důraz na ochranu soukromí a etické využití umělé inteligence, čímž se odlišuje od konkurence, která často pracuje s méně regulovaným přístupem k datům.
Mistral je francouzský start-up zaměřený na open-source jazykové modely, který se snaží konkurovat velkým americkým hráčům nabídkou vysoce výkonných a otevřených modelů, které umožňují širší komunitě přispívat k jejich vývoji a nasazení. Jeho modely jsou optimalizované pro efektivitu a nasazení v různých podnikových a výzkumných aplikacích. Evropská AI scéna díky těmto společnostem získává na síle, čímž podporuje digitální suverenitu Evropy a snižuje závislost na zahraničních technologiích, což je klíčové pro budoucí technologickou nezávislost regionu.
Sociální sítě jako bezpečnostní problém
Mezi největší světové hráče patří bezesporu americká Meta, která v sobě integruje Facebook, Instagram, Threads a WhatsApp, což z ní činí jednoznačně největší rybu v moři sociálních sítí. Mark Zuckerberg majitel Mety ovšem často dělá kroky, které jdou vyloženě proti zájmům uživatelů. V minulosti jsme byli svědci několika významným skandálům. Největší z nich má na svědomí Cambridge Analytica. Dnes již zaniklá analytická společnost zneužila data milionů uživatelů sociální sítě Facebook k politickým účelům. Obvinění z šíření dezinformací a nenávistného obsahu na jejich platformě vedlo k tlaku na lepší moderaci obsahu. Ovšem po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se Zuckerberg rozhodl moderaci obsahu zrušit. A dokonce změnil způsob distribuce politického obsahu mezi uživatele na všech sítích.
Dalším obřím hráčem nejen na poli sociálních sítích je čínská technologická společnost Tencet, která vlastní populární platformy jako WeChat a QQ. Ty jsou široce využívány pro komunikaci a digitální služby zejména v Číně. Společnost Tencet hojně investuje do videoherních studií a své podíly má například v Riot Games (League of Legends) nebo Epic Games (Fortnite), což z ní dělá jednu z největších společností na herním trhu. Kromě toho Tencent působí v oblastech jako jsou cloudové služby, umělá inteligence a hudební streamovací platformy. Její vliv je obrovský především v Asii, ale snaží se expandovat i na globální trh.
Jiná čínská společnost ByteDance se svou neblaze známou aplikací TikTok naopak míří primárně na trhy mimo Čínu, což v bezpečnostních kruzích vyvolává otázky zda se nejedná o čínskou psychologickou operací (PSYOPS) s taktikou zaměřenou na ovlivňování myšlení a chování lidí mimo pevninskou Čínu. TikTok sbírá velké množství uživatelských dat, včetně polohy, biometrických údajů a historie prohlížení. Tato data mohou být zneužita pro trénování AI nebo algoritmu, který je často kritizován za svou návykovost (doomscrolling) a schopnost manipulovat mínění svých uživatelů na základě doporučení (brainrot). V Číně navíc společnost ByteDance nabízí svým uživatelům obsahově naprosto odlišnou verzi pod názvem Douyin. Tato varianta je plná inspirativního a vzdělávacího obsahu, což vyvolává otázky o rozdílných cílech platformy v různých regionech. TikTok je navíc využíván čínskou vládou k šíření propagandy pomocí algoritmu a influencerů, pro které se vžilo označení White Monkey.
Trochu stranou stojí americké společnosti Google a Microsoft. Google se zaměřuje na integraci sociálních prvků do svých dalších služeb jako je YouTube, což je platforma, která měla donedávna prakticky monopol na trhu s video obsahem. YouTube považujeme za sociální síť především díky interakci mezi uživateli. Microsoft má zase díky LinkedIn a Teams poměrně velkou uživatelskou základnu. Ale na druhou stranu se jedná platformy, které mají zanedbatelný společenský vliv. I přesto se Microsoft nedokázal vyvarovat skandálům a soudním sporům. Nedávno byla společnost obviněna z neoprávněného využívání osobních dat uživatelů LinkedIn, včetně soukromých zpráv. Tato soukromá data byla bez souhlasu uživatelů zneužita k trénování AI modelů, což vedlo k hromadné žalobě.
Podobně postupovala i Meta, která údajně používala pirátské verze knih chráněných autorskými právy pro trénink AI se souhlasem Marka Zuckerberga. Někteří autoři zažalovali společnost již v roce 2023, protože technologický gigant zneužil jejich knihy k trénování jazykového modelu Llama. Tento případ je jedním z mnoha, kdy autoři uměleckých děl tvrdí, že někdo zneužil jejich výtvory pro trénování umělé inteligence. Velké technologické společnosti stále častěji zneužívají data pro trénování AI, což vyvolává především etické otázky a oprávněné obavy o soukromí. Některé společnosti čelí obviněním, že využívají osobní data uživatelů bez jejich souhlasu k trénování své umělé inteligence. V některých případech šlo dokonce o analýzu soukromých zpráv, fotografií a jiných citlivých informací.
Hledání alternativ
Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl sepsat tento článek byly dlouhodobé manipulace Elona Muska na sociální síti X (dříve Twitter). Celá situace se ještě zhoršila s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a nástupem Muska do pozice nevoleného poradce prezidenta v nově vytvořeném poradním úřadu s názvem DOGE (Department of Government Efficiency).
Elon Musk již dříve opakovaně čelil obviněním z manipulace trhu skrze výroky na své sociální síti X. Tyto kontroverze měly za následek vyšetřování Muska ze strany americké Komise pro cenné papíry (SEC). Celá kauza pak vyústila v odstoupení Elona Muska z funkce předsedy představenstva společnosti Tesla. Musk musel zaplatit pokutu ve výši 40 milionů dolarů. Tesla se navíc musela zavázat, že zavede opatření pro kontrolu jeho veřejných prohlášení týkajících se fungování společnosti.
Mezi další kontroverze patří jeho veřejná prohlášení ovlivňující ceny kryptoměn. A to včetně BTC, jenž Tesla držela v rámci svého kryptoměnového portfolia jako rezervu. Začátkem roku 2023 proběhla některými médii informace, že Musk nechal změnit algoritmus sociální sítě X (dříve Twitter), aby mohl protěžovat vlastní příspěvky. V květnu 2023 Musk vypověděl kodex Evropské unie proti dezinformacím a změnil pravidla pro moderování obsahu na X. Jeho síť následně zaznamenala velký nárůst dezinformací a nenávisti.
Podle organizací ADL (Anti-Defamation League) a CCDH (Center for Countering Digital Hate) na síti X dramaticky vzrostl také počet nenávistných a rasistických projevů. Musk následně zažaloval neziskovou organizaci CCDH za šíření nepravdivých informací a poškození obchodních vazeb společnosti X s inzerenty. Americký soud však v březnu 2024 tuto žalobu zamítl. Dříve oblíbená sociální síť se pod vedením Muska změnila na nenávistnou platformu plnou krajně pravicových konspiračních teorií a rasismu. Následně z Muskovi sociální sítě začali hromadně odcházet uživatelé, inzerenti a světová média včetně The Guardian. Podle nich je X toxickou mediální platformou, již Elon Musk zneužívá k formování politického diskurzu a podpoře krajně pravicových politiků.
Z těchto důvodů jsem se i já rozhodl opustit X. Stejně jako jsem před několika lety přestal používat Facebook kvůli jeho toxicitě a nepřehlednosti. Poslední nezodpovězenou otázkou zůstávalo, kam mohou směřovat mé další kroky, protože pomyslný rybníček sociálních sítí se díky všem výše zmíněným důvodům zásadně zmenšil. Jasnou volbou se stal svobodný vesmír Fediverse, jenž díky protokolu ActivityPub dokáže propojit několik otevřených a decentralizovaných platforem do jedné svobodné sítě.
Fediverse je globální decentralizovaná síť vzájemně propojených, ale stále nezávislých serverů sociálních médií. Každé médium má své vlastní uživatele, obsah a pravidla. Servery mezi sebou sdílejí informace, aby se lidé mohli spojit a objevovat nové věci napříč sociálními platformami jako jsou Mastodon, Bluesky, Nostr, Misskey, Friendica, Hubzilla, Pleroma, Lemmy, PeerTube, Diaspora, Pixelfed, Drupal, Funkwhale, WordPress nebo dokonce Threads patřící do technologického molochu Marka Zuckerberga.
Exodus X
Zaměřme se tedy na sociální sítě a primárně na ty, které mohou představovat alternativu k dystopické platformě Elona Muska. Nejjednodušší přechod do Fediverse mají současní uživatelé sociálních sítí Facebook a Instagram. Jejich uživatelé mohou využít stávající přihlašovací údaje pro aktivaci svého účtu na platformě Threads. Ta vznikla v roce 2023 jako přímá konkurence pro X. Threads momentálně umožňuje zveřejnění textů o délce 500 znaků v jednom příspěvku, které mohou uživatelé doplnit multimediálním obsahem. Nevýhodou sociální sítě Threads je především to, že zůstáváte na pospas rozmarům jejího majitele Zuckerberg, který veřejně hlásá, že plánuje zaplavit své sociální sítě AI profily a chatboty.
Lepší volbou se tak může jevit jiná americká sociální síť Bluesky. Ta vznikla původně jako samostatný projekt uvnitř X (původně Twitter). V roce 2019 tehdejší šéf Jack Dorsey oznámil, že Twitter podpoří vývoj decentralizovaných sociálních médií, aby umožnil uživatelů větší kontrolu nad jejich daty. V roce 2021 ovšem Jack Dorsey skončil v pozici výkonného ředitel a Twitter definitivně opustil po akvizici Elonem Muskem o rok později.
Nový koncept otevřené sociální sítě pak začal rozvíjet sám v podobě sociální sítě Bluesky. Do února 2024 fungovala celá síť jen na pozvání. Většinu pozvaných tvořili lidé z řad novinářů, influencerů nebo technologických nadšenců, kteří pomáhali s testováním a propagací. Nyní je sociální síť Bluesky přístupná všem s využitím protokolu, který umožňuje decentralizaci dat. To umožňuje uživatelům mít své účty na různých serverech, nikoli jen na jednom, který vlastní daná společnost. Jack Dorsey síť opustil v roce 2024 a začal podporovat konkurenční decentralizovanou platformu Nostr, která integruje platby přes Lightning Network. Nostr je oblíbený především v Bitcoin komunitě jako chat-and-payment služba.
Ale zpět k Bluesky, jenž v poslední době získává na popularitě nejen v USA. Poměrně velká část českých uživatelů X se přesunula právě na Bluesky. Podle technologického webu TechCrunch překonala sociální síť Bluesky hranici 30 milionů uživatelů, což je velmi zajímavý počin. Obzvláště pokud si uvědomíme, že v září 2024 (dva měsíce před prezidentskými volbami v USA) měla jenom 10 milionů uživatelů. Po prezidentských volbách a kontroverzích Elona Muska se počet uživatelů Bluesky ztrojnásobil! V současné době je generální ředitelkou čtyřiatřicetiletá vývojářka Jay Graber, která dříve pracovala jako softwarová inženýrka pro kryptoměnový projekt Zcash.
Evropskou alternativou sociální sítě X je německý Mastodon. Na rozdíl od většiny sociálních sítí je Mastodon open-source, což umožňuje každému uživateli založit svou instanci na vlastním serveru. Každá instance má vlastní podmínky užívání, ochrany soukromí a pravidel pro příspěvky. Ke všem ostatním instancím (serverům) se dá připojit pomocí jednoho účtu. Služba je kompatibilní s federovanou sociální sítí GNU a dalšími sítěmi, které využívají standard OStatus. Od verze 1.6 je kompatibilní s Fediverse díky protokolem ActivityPub. Síť neobsahuje reklamy a vývojářská společnost je v Německu zaregistrována jako nezisková organizace. Celý vývoj financují dárci pomocí crowdfundingu.