Jednoho krásného dne při návštěvě obchodu jsem si uvědomil, jakou pivní šeď nabízí obchodní řetězce svým zákazníků. Snad vyjímaje Globusu, kde jsou k dostání i piva z malých řemeslných pivovarů. Osobně většinou pivo nakupuji přímo od zdroje nebo v pivotékách, ale když už jsem donucen na něj zajít do supermarketu, tak často sáhnu po osvědčených značkách nebo ze zvědavosti po nějaké té novince. Což mě přivedlo až k tomu, že jsem se rozhodl porovnat své preference s ostatními vyznavači zlatavého moku a na základě jejich hodnocení jsem se pokusil vybrat to nejlepší co je k dostání v obchodních řetězcích.
Statistika věda je
Česká republika je národem pivařů. Stále se u nás pije nejvíce piva v Evropě. A pro pivo si spotřebitelé chodí do obchodu ze všech alkoholických nápojů nejčastěji. Celé tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v obchodních řetězcích. Každý třetí zákazník jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované obchody jako pivotéky jsou tak spíše okrajovou záležitostí. Navíc po několika desítkách let se opět dařilo prodeji jedenáctek a dvanáctek. Jejich podíl na trhu byl tak po dlouhé době větší než u piv výčepních. Takže nejprodávanějším pivem se stal světlý ležák plzeňského typu, na který jsem se primárně zaměřil i v mém srovnání.
Metodika hodnocení
Při mém hodnocení jsem bral v potaz recenze ze tří webů zaměřených na pivo s hodnotící stupnicí od jedné do deseti, kdy deset je nejlepší možná známka. Známky ze všech tří stránek jsem poté u každého piva zprůměroval a vytvořil z nich tabulku. Při stejném průměrném hodnocení o lepším výsledku rozhodl větší počet recenzí. Tabulku dvanácti ležáků uzavírá Lobkowicz Premium z pivovaru Protivín, který získal nejnižší hraniční skóre. Všechny ostatní piva s průměrným hodnocením menším než 6 z 10 se do mé tabulky 12 nejlepších piv nedostala. Na opačném konci tabulky pak skončil Budweiser Budvar Original, který se s hodnocením 7.1 z 10 stal i celkovým vítězem.
Budvar dosáhl nejvyššího skóre a za mě osobně je to taková ta klasika, která nezklame. Jednoduše řečeno sázka na jistotu. Můj favorit z těchto dvanácti vzorků je za studena chmelený ležák z Krušovic. Ačkoliv mě produkce Heinekenu nechává chladným, tak musím uznat, že za studena chmelený ležák se opravdu povedl. Jedná se o dobře pitelné pivo s příjemnou chmelovou vůní a neulpívající hořkostí. Mohlo by sice mít větší říz, ale jinak se jedná o velmi dobré pivo za zajímavou cenu. A pokud se bavíme o ceně, tak další zajímavou volbou může být i Argus Maestic, který si nechává vařit řetězec LIDL v protivínském pivovaru Platan. Za cenu okolo deseti korun, tak dostanete kvalitní světlý ležák, který v hodnocení obsadil výborné páté místo.
Zajímavostí je, že pivovar Protivín má jako jediný dva výrobky v TOP12. Kromě piva Argus Maestic se na chvostu tabulky nachází ještě světlý ležák Lobkowicz Premium. Ze stáje pivovarů skupiny Lobkowicz v TOP12 naleznete kromě výše jmenovaných dvou ležáků také piva Rychtář, Ježek a Páter. Druhé největší zastoupení v TOP12 má skupina Plzeňský Prazdroj, kterou reprezentují piva Pilsner Urquell, Kozel a Radegast.
Ležák, ALE co dál?
Pokud byste chtěli koupit a ochutnat v supermarketu nějaký ten pivní speciál nebo zkusit nějaké to svrchně kvašené pivo, bude situace o poznání složitější. Největší zastoupení v marketech mají určitě piva pšeničná, což je pochopitelné vzhledem k historickému odkazu a tradici, kterou u nás vaření pšeničného piva má. V minulosti, totiž výroba pšeničného piva převažovala nad výrobou piva z ječného sladu. Pšenice se u nás vařila přibližně do poloviny devatenáctého století, než je vytlačily právě spodně kvašené ležáky a její výroba se u nás na čas úplně zastavila. Při nákupu českého pšeničného piva chybu zřejmě neuděláte, jelikož většina z nich jsou piva kvalitní a dobře pitelná. Nejlépe hodnocená pšeničná piva jsou Primátor Weizenbier a Velen z pivovaru Černá Hora. Lobkowicz Premium Pšeničný a Krušovice Pšeničné jsou pak v těsném závěsu.
Pro svrchně kvašená piva se vžilo označení ALE. Piva typu ALE se vyrábějí s použitím kvasinek svrchního kvašení, které na rozdíl od kvasinek spodního kvašení fermentují pivo při vyšších teplotách, rychleji a produkují významnější množství vedlejších kvasných produktů, jako jsou estery či fenoly. Ty pak dávají pivu typický ovocný nádech. ALE je rozšířen především v anglicky mluvících zemích a v Belgii. Ve Velké Británii donedávna prodejem převyšoval ležáky. Prvním velkým českým pivovarem, který odvážně vkročil do výroby svrchně kvašených piv, byl náchodský Primátor. Nejdřív přišel se svým Weizenbier a od roku 2006 začal vařit také English Pale Ale, který je k dostání na pultech obchodů i dnes. Primátor svá svrchně kvašená piva nabízí pod označením TOP LINE. Ta kromě English Pale Ale, Weizenbier obsahuje také India Pale Ale, Irish Stout a CHIPPER Grapefruit Beer, což je prakticky pšeničný radler s grepovou příchutí.
Postupem času se s nabídkou svrchně kvašených piv přidali i další pivovary, a tak můžeme v regálech narazit na taková piva jako jsou Lobkowicz Premium Ale, Flying Cloud IPA z Vysokého Chlumce, ovesná IPA Regent Escobeer, Litovel ALE nebo India Pale Ale a Bohemia Ale z pivovaru Bernard. Pokud vás napadají nějaká další piva, tak budu rád, když se o své poznatky podělíte na instagramu, facebooku nebo twitteru.
