Po letech poklesu spotřeby a dílčích úspěchů v exportu mají čeští pivovarníci důvod k optimismu. Výstav pivovarů vloni dosáhl rekordních 21,3 mil. hl a tuzemská spotřeba meziročně vzrostla na 141 l piva na obyvatele, což je o tři více než předloni.
Pivo v České republice vyrábí šest velkých pivovarských společností zahrnujících 19 průmyslových pivovarů a 29 samostatných průmyslových pivovarů. Počet minipivovarů a restauračních pivovarů byl v minulém roce 440. Za dobrým výsledkem stojí zejména posilující export, který se meziročně zvýšil o 11,8 %. Čepovaného piva se ale v českých hospodách a restauracích vypilo zase o něco méně a jeho podíl na celkové konzumaci meziročně klesl o dva procentní body na 36 %.
Nárůst celkového výstavu byl tažen především zahraniční poptávkou, zvýšení domácí spotřeby pak ovlivnil rostoucí zájem o balené pivo. Na obyvatele se v Česku v loňském roce vypilo průměrně 141 litrů, což je o tři litry více než v roce předchozím. Spotřeba na obyvatele se drží na podobné úrovni již deset let.
Místo hospody na pivo do supermarketu
Naopak špatnou zprávou je pokračující přesun konzumace z hospod do domácností. To neprospívá především pivní kultuře, ale ani české ekonomice. Aktuálně činí poměr prodeje čepovaného a baleného piva 36:64. Čepované pivo si meziročně pohoršilo o dvě procenta.
Z hlediska pivních obalů si majoritní podíly 40 % udrželo pivo lahvové. Následované pivem sudovým, které má podíl 34 % na celkovém výstavu. Spotřeba piva v plechovkách vzrostla meziročně o více než čtvrtinu a dosáhla 10% podílu na celkovém výstavu. Naopak spotřeba piva v PET lahvích loni opět poklesla, tentokrát o 4 %.
Jedenáctky a dvanáctky jsou stále v kurzu
Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11% – 12% si v loňském roce o další jeden a půl procentní bod vylepšily svou pozici na tuzemském trhu. Jejich podíl na celkové spotřebě nyní činí 50,3 %. Výčepní piva pak tvoří 45,2 %. Ostatní piva, tedy nealkoholická, pivní mixy a speciály, zaujímají 4,5 % tuzemské spotřeby.
Zejména nealkoholického piva pivovary vloni uvařily o 7,3 % více, tj. 620 000 hl. Pivní mixy po prvotním boomu v roce 2012 a následném pětiletém propadu oproti loňsku posílily o 42,5 % na 429 000 hl. Důležitými faktory růstu bylo dlouhé a neobyčejně teplé léto, roční přírůstek téměř 40 000 obyvatel i zvýšený příliv zahraničních turistů.
Českým pivovarům se daří na zahraničních trzích
Export českého piva do zahraničí meziročně vzrostl o 11,8 %. Z hlediska objemu mu jako každoročně dominoval vývoz do zemí EU s meziročním nárůstem o 10 %. Skvělý výsledek loni zaznamenal i export mimo EU, který posílil dokonce o 20 % a dosáhl tak téměř čtvrtiny celkového vývozu.
Za hranicemi byli našimi nejsilnějšími partnery i v loňském roce naši sousedé ze Slovenska a Německa, kam rostl export českého piva o 14 %, respektive o 9 %. Do obou zemí jsme vyvezli více než jeden milion hektolitrů českého piva. Téměř 60% nárůst zaznamenal export do Maďarska. Exportu mimo země EU vévodí Rusko, kam se vloni oproti roku 2017 vyvezlo o 54 % piva více, konkrétně 375 tisíc hektolitrů.
Import piva ze zahraničí vzrostl meziročně téměř o pětinu (18,3 %) na 395 tisíc hektolitrů a činil necelá 2,5 % z celkové spotřeby v tuzemsku. Vévodí mu tradičně pivo z Polska následované pivem z Maďarska a z Belgie. Mezi importéry ze zemí mimo EU dominuje Mexiko.
Sladařství hlásí růst exportu i alarmující úbytek orné půdy a vody
Úspěšný rok z pohledu vývozních statistik hlásí i české sladařství. To v roce 2018 vyprodukovalo 547,5 tisíce tun sladu, podobně jako v roce předchozím. Do zahraničí se vyvezlo 248 tisíc tun, což odpovídá 45 % celkové produkce českého sladu. V exportu došlo k meziročnímu nárůstu o 4,8 %.
I vloni jsme však byli svědky alarmujícího úbytku orné půdy. Ta zejména v důsledku zastavování území ztrácí za poslední čtvrtstoletí každoročně 10 tisíc hektarů. Dalším problémem začíná být pro zemědělce i čím dál větší sucho.
