Chování Čechů při nakupování se pod vlivem koronavirové krize opět mění. Na konci září se Češi, podobně jako před první vlnou pandemie, výrazně předzásobili: prodeje obchodů s potravinami se zvýšily o devatenáct procent, na jaře před prvním lockdownem to bylo o dvacet jedna procent.
Průměrná velikost nákupu se zvýšila o patnáct procent a vzrostl i počet transakcí, a to o tři procenta. Téměř identicky přitom Češi nakupovali i před vypuknutím první vlny koronakrize letos na jaře. Vyplývá to z dat agentury Nielsen pro Plzeňský Prazdroj.
Experti nyní očekávají návrat k nákupnímu chování, jaké jsme zažili při prvním lockdownu v březnu a dubnu. Tehdy podle průzkumu společnosti Dunnhumby (nákupní myšlení v ČR) lidé snížili počet nákupů-zatímco před krizí nakupovala většina lidí (padesát čtyři procent) jednou za dva až tři dny, v krizi lidé nejčastěji chodili na nákup v rozmezí čtyř až šesti dnů (třicet čtyři procent lidí), čtvrtina z nich dokonce jen jedenkrát týdně. Data tak ukazují, že aktuální rozhodnutí vlády o zavření obchodů v neděli současné nákupní zvyky ovlivní méně, než by tomu bylo v době mimo krizi.
Čím méně chodíme na nákupy, tím je pro nás důležitější se na ně připravit. Zatímco v běžném životě si detailní nákupní seznam dělá třetina lidí, v době lockdownu pečlivě plánuje nákup sedmdesát procent z nás. Odpadají naopak nákupy malého množství položek učiněné z náhlého rozhodnutí. Klesá také počet navštívených obchodů. V době mimo krizi lidé v běžném týdnu navštěvují nejčastěji tři a více různých obchodů (šedesát osm procent lidí), v krizi pak nanejvýš dva různé prodejce (osmdesát čtyři procent lidí). Lidé pak v době koronavirové pandemie vyhledávají nejčastěji výrobky českých a lokálních producentů (osmdesát šest procent) a více se spoléhají na zavedené značky a produkty (osmdesát procent). Mnohem méně jsou v době předzásobení citliví na cenu, nevyčkávají na slevové akce, jako by to u svého oblíbeného zboží dělali za běžných okolností.
Do obchodů chodí méně lidí
Pokud jde o pivo, lidé při nakupování v obchodech podle průzkumu nahrazují pouze malou část spotřeby z uzavřených hospod. Celkové prodeje piva koncem září narostly v rámci předzásobení podle průzkumu o patnáct až dvacet procent. Říjen, kdy se postupně omezily prodeje v hospodách, byl ale podle obchodního ředitele Prazdroje Tomáše Mráze v porovnání s jarním lockdownem v obchodech výrazně slabší. Na jaře se do obchodu „přelilo“ každé čtvrté nevypité pivo v hospodě, nyní je to výrazně méně. Situace je odlišná, do obchodů chodí méně lidí. A to se projevuje i na prodejích baleného piva, které už nerostou tak, jako před půl rokem.
Většina zvyků při nakupování se s krizí mění jen dočasně a platilo to i pro jarní koronakrizové období. Toto pravidlo má ale své výjimky. Během první vlny si spousta nových zákazníků vyzkoušela nákup potravin online a část z nich u této formy zůstala i po omezení restrikcí. Prazdroj se proto aktuálně soustředí na plynulé a efektivní zásobování internetových obchodů a zintenzivňuje i další rozvoj tohoto sektoru. „Nedávno jsme pomohli rozjet největší tuzemské prodejní skupině Coop její vlastní internetový obchod, který se soustředí na plynulé zásobování zejména menších měst a obcí. Chceme, aby byly naše produkty pro spotřebitele stále dostupné,“ říká Tomáš Mráz.
